Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy jsou největším a nejvyšším pohořím Západních Karpat v ČR.
Rozkládají se na území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Valašské Meziříčí.

Moravskoslezské Beskydy jsou chráněny ve stejnojmenné CHKO, která je svou rozlohou 1 160 km2 největší v ČR. Předmětem ochrany jsou zejména zachovalé lesní porosty a typická luční společenstva. Navíc je zde okolo 25 maloplošných chráněných území. Původní jedlobukové pralesy se zachovaly jen ojediněle, dnes jsou lesy tvořeny převážně druhotnými smrčinami.Výchozími místy pro Moravskoslezské Beskydy jsou města Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Morávka a Jablunkov, případně se lze do hor dostat ze slovenských Javorníků a Kysuce. Klima hor odpovídá nadmořské výšce. Lysá hora s průměrnými ročními srážkami přes 1 500 mm je jedním z nejdeštivějších míst u nás. Za ničivých povodní v červenci 1997 napršelo v jejím okolí během 5 dnů až 617 mm (meteorologická stanice Šance pod Lysou horou). Pro zimní období je typické časté vydatné sněžení a v polohách nad 800 m n. m. i stálá sněhová pokrývka. Hřebeny poskytují dostatek lyžařských tras a zdolávání tisícovek v zimě lze jen vřele doporučit.

Nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m). Dalšími nejznámějšími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radhošť (1 129 m) se sochou RADEGAST. Pustevny jsou sedlem mezi Radhoštěm a Tanečnicí (1 084 m). Dále k východu se tyčí masív Kněhyně (1 257 m), Smrk (1 276 m) a Malý Smrk (1 174 m). V útrobách Kněhyně se schovává známá Kněhyňská jeskyně. Dalšími za zmínku stojícími vrcholy jsou Velký Javorník (1 071 m) a Malý Javorník (839 m). Nesmíme zapomenout ani na známý Ondřejník, který leží v oblasti Štramberské vrchoviny - částí Moravskoslezských Beskyd. Z památek se nemůžeme nezmínit o Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, ŠTRAMBERSKOU TRŮBU s rozhlednou a blízkou jeskyní Šipka, kde byly objeveny stopy po jeskynním člověku. Také si musíme uvést hrad HUKVALDY, který je druhým největším v České republice, a který byl zničen během katastrofálního požáru v roce 1762. Prakticky celé Moravskoslezské Beskydy patří do povodí Odry. Nejznámějšími řekami jsou Horní Bečva a Dolní Bečva, Ostravice a Morávka. Největšími vodními nádržemi jsou Šance a Morávka.

Lysohorská hornatina - nejvyšším vrcholem je Lysá hora (1323 m) spolu s dalšími vrcholy Travný (1203 m) a Ropice (1082 m) vytváří pásmo pohoří lidově zvané Přední hory. To je proraženo hlubokými průlomovými údolími toků Ostravice, Mohelnice a Morávky, které pásmo rozčlenily na izolované masívy horských vrcholů. Při prameni Ostravice se prostírají lidově tzv. Zadní hory, oblast nižšího reliéfu Klokočovské hornatiny, kde jednotlivá výška vrcholů nepřesahhuje 900 m. (Beskyd, Polianky, Bobek). Osou východní části je hřbet severojižního směru s vrcholy Ropice, Kalužný, Smrčina a Prašivá. Jeho rozsochy - Slavič, Javorový, Ostrý a Kozubová, dosahují větších výšek. Směr východ-západ je pásmo pohoří, hřbet s vrcholy Skalka, Velký Polom, Muřínkový vrch, Burkov, Malý Polom, Polomka, Sulov. Po celé délce horského hřbetu probíhá hranice se Slovenskem.

Radhošťská hornatina - západně od toku Ostravice je Smrk (1276 m), který je i nejvyšším vrchem hornatiny. Průlomové údolí Čeladénky tento masív odděluje od zvlněného hřbetu s vystupujícími vrchy Kněhyně, Čertův mlýn, Pustevny a Radhošť. Severní rozsochy Noříčí a Velká Stolová dosahují rovněž přes tisíc metrů. Hluboké Rožnovské sedlo - tzv. Pindula, oddělují Radhošť od hřbetu Veřovických vrchů s vrcholem Velký Javorník. Tady končí i Moravskoslezské Beksydy. Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou.

Moravskoslezké Beskydy se mohou pyšnit četnými mrazovými sruby (různě vysoké a rozsáhlé skalnaté srázy v podhřebenových partích, vzniklé mrazovým zvětráváním čel odolných vrstev) např. na Velém polomu, Súlově, Bílé, Kamenárce apod. Mrazovým zvětráváním vznikly i balvanové proudy na úbočích Lysé hory, Travného, Smrku a dalších. Významným geografickým prvkem je pseudokras. Jde o jevy obdobné krasovým, vzniklé v nekrasových horninách, v tomto případě v pískovcích. Od nepaměti jsou známy Radhošťské či Kněhyňské ďúry, jeskyně Cyrilka na Pustevnách či hluboké zářezy a pukliny se vstupy do podzemí na hřebeni Radhoště a Pusteven nebo na úbočí Lysé hory na Lukšinci - Ondrášovy díry. Vzhledem k ochraně i vyskytujích se netopýrů jsou nepřístupné

 
vytisknout
Partnerské weby