Okruh mezi osadou Rejvíz a pásmem Orlíka

Z vrchovištních rašelinišť a luk u osady Rejvíz vystoupáme za pěknými výhledy ke skaliskám Kazatelny. Absolvujeme i krásný sjezd ve strmém svahu nad Šumným potokem a na závěr nás čeká kaňonovité údolí Vrchovištního potoku a Rejvízské Rašeliniště.

Výchozím bodem je odstavné parkoviště v osadě Rejvíz, která je nejvýše položenou osadou ve Slezsku. Kousek od parkoviště je ↔Rejvíz-tur. chaty (778m), odkud se vydáme po žluté značce směrem na „Kazatelny" a „Pásmo Orlíka" 9 km. Naši trasu zahájíme mírným klesáním /2/ až k ↔Pod Rejvízem (760m). Od tohoto rozcestí pokračujeme stále po žluté, ale už mírným stoupáním /1-2/ až k ↔Bublavý pramen. Zde nás žlutá povede vlevo nahoru, abychom po 1,5 km výraznějšího stoupání /2-3/ (s jedním 100 m dlouhým prudším místem /3-4/) dorazili ke Kazatelnám. Ty jsou tvořeny rulovými skalisky - mrazovými sruby a nacházejí se na zčásti odkrytém hřebeni. Po asi 100 m klesání z nejvyššího bodu Kazatelen sjedeme k ↔Kazatelny (891 m). Od ↔ pokračujeme stále po žluté, která se zde stáčí vlevo a vede prudkým /4/ nesjízdným svahem (500 m) dolů k Černé Opavě. Na jejím druhém břehu pojedeme už po kvalitní stopě mírným stoupání až k loveckému srubu Opavská chata. Cestou budeme míjet odbočku k blízkému lesnímu hřbitovu sovětských vojáku, kde je i památník antifašistického odboje.

Za Opavskou chatou začneme opět výrazně stoupat /2-3/ 2,5 km až ↔ s dřevěným odpočívadlem, následně konečně přijde na řadu i klesání (500 m) k ↔Pod Orlíkem (1024m). Tam opustíme žlutou značku a vydáme se vpravo dolů 1 km po cyklotrase KČT, až sjedeme /2/ k ↔Pod Velkým Bradlem (985m). Cyklotrasa zde odbočuje vlevo směr Vidly, my však pojedeme stále rovně po běžkařské trase KČT.

Následující 6 km dlouhý úsek je málo frekventovaný a patří mezi to nejkrásnější z celé trasy. Prakticky celou dobu budeme mírně sjíždět po lesácké cestě odvážně zaříznuté do strmého svahu a cestou se před námi i pod námi budou objevovat stále nové scenérie. Poslední km již budeme sjíždět výrazněji /2/, přitom však nesmíme přehlédnout dřevěné rozcestí, kde odbočujeme vpravo směr chata Svornost. Následující 1 km budeme stoupat /2/. Asi 150 m za křižovatkou mineme malý bunkr - pěchotní srub a po dalších 800 m odbočíme vlevo na méně výraznou lesáckou cestu a zahájíme divočejší sjezd úzkým korytem /3/ až k parkovišti pod chatou Svornost. Od ní klesáme /3/ po zásobovací silnici (může být posypaná štěrkem) 1 km přes osadu Dlouhá Hora na začátek Dětřichova.

V Dětřichově narazíme na modrou značku, která vede z Jeseníku do Rejvízu. Vydáme se po ní vpravo směr „Rejvíz". Na následující kilometr budeme nuceni sundat lyže a jít pěšky, protože půjdeme po silnici udržované posypem. U ↔Stará cesta (573m) necháme za sebou auta i štěrk a pojedeme úzkou skalnatou roklí podél Vrchovištního potoku až k ↔Vrchovištní potok (715m). Tento 3 km dlouhý úsek budeme stále stoupat, zpočátku jen velmi mírně /1-2/ a v závěru až /2-3/.

Pokračujeme stále po modré směr „U mechového jezírka" 1 km, „Rejvíz" 2,5 km. Krátkým, ale náročnějším sjezdem přijedeme k břehu Vrchovištního potoku, který budeme muset překonat. Na druhém břehu se vydáme vlevo proti proudu a spolu se značkou budeme kličkovat mezi smrčky až k ↔U Mechového jezírka. Zde si můžeme odskočit 100 m k půvabnému Velkému Mechovému jezírku, které se nachází v centru Národní přírodní rezervace, která chrání největší moravské rašeliniště. Jezírko sice není v zimě tak pěkné jako v létě, ale určitě stojí za pozornost. Zpátky do Rejvízu to je jen 1,5 km po modré a nebo 2 km po naučné stezce.

Autor: Daniel Balogh